A přestože ji zdravíčko sem tam potrápí, vyžaduje mnoho aktivit a rozhodně není gaučový psík, venku neúnavně aportuje, doma taky – výhoda malého psa :o)

Dnes už jen rekreačně a pro radost kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům. Jejími oblíbenými překážkami je tunel a slalom. Pořád si ho ráda proběhne a vždy se jí rozzáří očka. Dorinka je moc malinká a její problémy se zádičky neumožňují, aby skákala vysoké smallíkovské překážky. Na trénink ji však sem tam vezmu a běhá na nejnižší výšku. I když je malinká, umí běhat hodně rychle, což značí i několik medailí a diplomů, které nám visí v pokoji na stěně. Je to nezmar, které mě hodně zkoušel a hodně naučil…naučil mě hlavně to, že nejdůležitější je zdraví…to, že jsme přepraly ploténky je naše největší výhra!

CANISTERAPIE

Když jsme v září 2009 začali docházet do Domova Seniorů Helios na canisterapii, myslela jsem si, že hlavní roli bude hrát Algida, ale velmi jsem se zmýlila. Dorinka od první chvíle vzala režii do svých tlapek a všem nám ukázala, jak obrovitánské srdíčko tendle tvoreček má. Když tam vystupujeme z auta, už moc dobře ví, kde jsme a sama si to mašíruje na vrátnici, kde už ji čekají první klienti. V tlamičce si nese hračku a hned ji jim podává a pak šaškuje aby ji dostala zpátky. Doslova a do písmene je natolik žádaná, že babičky a dědečci čekají ve frontě na to, aby jim mohla skočit do klína, dát pusu, přitulit se a pohrát si. Ti ležící nebo ve vážnějším stavu si ji nechávají dávat do postelí, Dorinka se jim vrtá pod peřiny, oni ji radostně hladí a ani si neuvědomují, že procvičují ruce, nohy, páteř. Umí být však i klidná, přitulí se. Je to paní režisérka, má tam volné pole působnosti a já jen dohlížím, aby třeba nespadla z vysoké postele. I když je to dosti náročné hlavně na psychiku psa i psovoda, Dorinka to zvládá bez sebemenších potíží, dokáže se vcítit do situace a tu sama vyhodnotí. Je neskutečná. Ty úsměvy, které vytváří, ty rozjasněné tváře či první slova po dlouhé době jsou velikou odměnou za její snažení…fotečky můžete vidět třeba tady. I s Dorinkou máme splněny canisterapeutické zkoušky. Od roku 2012 chodíme i s Dorinkou k dětem do speciální ZŠ. Děti ji milují a když náhodou setkání vynechá, hned se po ní ptají. Umí vykouzlit úsměvy na všech tvářích.

S Dorinkou se věnujeme spoustě jiných aktivit, nutno však říci, že hlavně přes letní sezónu. Sychravé a studené počasí ji nedělá dobře na záda, a tak se výletů či závodů v halách účastní méně. Nestrádá však, je doma v nejlepší péči mých rodičů. Pokud to ale jen trochu jde, je všude se mnou, účastní se výletů, táborů i expedic :o)